Egypt 2008

4.9. – 15.9.2008 jsme strávili na dovolené v Egyptě.
Na tuto dovolenou jsme se rozhodli jet ve čtyřech lidech.
Zájezd pořádala cestovní kancelář Blue Style s.r.o.
Letěli jsme z letiště Praha na letiště Hurghada.
Ubytováni jsme byli v hotelu Shams Safaga, se stravováním all inclusive.

V letadle jsme dostali formulář, který jsme museli vyplnit. Příjezd, odjezd, jméno, příjmení, bydliště, č. pasu, národnost, datum narození, spolubydlící, za jakým účelem jedeme do Egypta, atd.
Dostali jsme i občerstvení. K jídlu byla mistička rýže a sladký dezert. Pití potom podle výběru – pivo, víno, džus, minerálka, kola, atd.

Letiště Hurghada
Na letišti v Hurghadě jsme si museli nejdříve koupit vízum za 15 USD.
Potom jsme našli delegáta Blue Style, který nás odvedl k autobusu.
Hned u východu z letištní haly si naše kufry násilně rozebrali Egypťani (doslova nám je přes odpor ukradli; vytrhli mi ho násilím z ruky a to jsem ho držela velmi pevně) a odvezli nám je k autobusu, kde požadovali bakšiš. Žádný jsme jim nedali, protože jsme jim jasně řekli, že kufry vzít nechceme a oni nám je i přesto vzali. Tak pořád loudili, strkali do nás, křičeli na nás (až jsem myslela, že se snad s námi porvou) a přestali, až když jsme si sedli do autobusu. Jsou fakt otravní, že to dál nejde, dejte si na ně pozor.

Autobus nás odvezl do hotelu, kde jsme museli čekat asi 8h v hale, protože neměli pokoje. Naprostá hrůza, člověk po nočním letu netouží po ničem jiném, než si trochu zdřímnout a my jsme museli tvrdnout v hotelové hale. Tak jsme polehali na gauče a křesla.
Nikdy nezapomenu na scénu, jak tam uklízeči vytírali způsobem „co je mokrý, to je čistý“ a taky se tam hned asi dva lidi po té vodě natáhli, hodili slušnou tlamu.



Ubytování

Když se konečně uvolnily pokoje, začali nás ubytovávat.
Nejdřív jsme dostali na ruku pásek jako symbol All Inclusive, barevně odlišený od pobytů s polopenzí a bez jídla.
Pokoje jedna velká katastrofa. Sprchový kout udělaný asi tak, že všechno teklo ven, tak jsme si náš pokoj vyměnili za pokoj s vanou, naštěstí to šlo.
Pokoj zcela obyčejný, ale byla tam lednička, trezor a balkón, ovšem bez výhledu na moře (výhled kamsi na budovy do pouště).
Horší to měli druzí kamarádi, ti dostali pokoj s nefunkční klimatizací (která navíc vypadala, že je asi tak 50 let stará), kterou jim tam byl několikrát opravovat šilhavý egyptský opravář. Když ji konečně za několik dní spravil, vlezla jim tam ještěrka a klimatizaci mohl spravovat znova. A našli tam i švába.
Nám zase pro změnu klimatizace vytekla do kufru (skříň na kufr byla velmi „prakticky“ umístěná právě pod klimatizací). Jako bonus nám příšerně smrděl odpad vany a kanál v koupelně.
Abych nezapomněla, tak páková baterie u umyvadla jim fungovala úplně naopak – voda se pouštěla pohybem dolů a zavírala pohybem nahoru :D
Pokoje hnus velebnosti, ještěže jsme se tam moc nezdržovali.

Dostali jsme Towel card – kartu na ručníky. Používala se také jako spínač elektřiny (zastrčila se do slotu na zdi). Dostanete za ni osušku, a když osušku vrátíte, vrátí vám kartu. Nárok na čistou osušku máte 1x denně.

Pokoje se uklízejí denně. Přijde uklízečka, odemkne si a uklidí, většinou to probíhá dopoledne.
Docela mě to štvalo, člověk kolikrát ještě spal (nebo odpočíval po snídani) nebo se převlékal, do toho vtrhne dovnitř uklízečka a strašně se diví, co tam ještě děláme, a pak se odporoučí.
Proto pokud dopoledne plánujete nějakou akci na pokoji, kterou by uklízečka neměla vidět, je vhodné dát na dveře visačku Nerušit :)
Po úklidu najdete obvykle na posteli nějaké ornamenty z ručníků, např. srdíčka, vějířky, dokonce i 3D labutě vykouzlili. Rádi také používají květy ibišků jako ozdobu, pokud někde blízko rostou.

Návod na použití trezoru jsme pečlivě prozkoumali, několikrát pro jistotu vyzkoušeli, přece jen své věci ještě někdy chceme vidět :) Není to tak těžké pochopit, jak funguje.

Lze si dokoupit i bungalow za cenu 10 USD/noc.

Sport
Sportovní vyžití zde bylo následující: billiard, stolní tenis (ping pong), fitness, minigolf, squash, tenis (i v noci, ale platí se za osvětlení).
Přes den v tom šíleném vedru přesahujícím 40°C se toho stejně nedalo využít, večer už to šlo.

Směnárna
Směnárna se nacházela v přízemí hotelu a fungovala od 18h do 22h.

Cena hotelového taxi do Hurghady
Musí se rezervovat den předem.
Pro 2 lidi 120 LE, 3 lidi 140 LE, 4 lidi 160 LE, 5 lidí 200 LE, 6 lidí 240 LE.


Stravování

Kousek od hotelu byla samoobsluha, kde se dalo koupit vše potřebné.

Voda z kohoutku není pitná! Tak maximálně na vyčištění zubů a poté vypláchnout slivovicí/vodkou (zkrátka něčím silným). Na pití si kupujte balenou. Nám dávali denně dvě zdarma do ledničky.

Každý doporučuje pít hodně tvrdý alkohol na dezinfekci, ale neřekla bych, že to nějak pomohlo (průjem z nám nových egyptských bakterií jsme měli stejně všichni nezávisle na objemu zkonzumované slivovice).

Hlavní restaurace byla v hotelu a hned před hotelem v zahradě. Snídaně 7-10h, obědy 13-15h, večeře 19-22h.
Jídlo měli pořád to samé s lehkými obměnami a podle dní v týdnu někdy něco navíc. Jedlé tam bylo snad jen kuřecí v nějaké omáčce (to taky bylo hned pryč), ten zbytek vypadal dost pochybně (a vždycky zbyl).
Jednou měli k večeři ryby, ty byly tak výborné, že jsme jich dohromady snědli asi 40 za dvě hodiny a mysleli jsme, že praskneme. To bylo nejlepší jídlo tam, bohužel bylo jen jednou.
K pití bylo např. pivo, které jsme si čepovali sami :) Dále víno, a nealko nápoje (Cola, Fanta, Sprite, Soda, čaj, Nescafé).

Plážový bar pro večeři na objednávku a další pro obědy (tam měli jídlo na způsob fast foodu – hranolky, hamburgery atp. a nápoje – pivo, voda – bylo to v rámci all inclusive). Jeden byl přímo na pláži, součástí bylo celkem dost stolečků s židlemi krytými stříškou, uvelebili jsme se na lehátkách hned vedle (pěkně u zdroje :P ).

Coffee Shop 16-17h – zákusky a zmrzlina.

Z alkoholických nápojů bylo k dostání: červené, růžové a bílé víno, Stella pivo, whisky, vodka, gin, rum, ouzo, koktejly ze tří nápojů. V rámci all inclusive bylo z toho jen pivo a víno (točené).

V rámci all inclusive nebylo: importované alkoholické nápoje, láhev vína, čerstvé džusy (na ty pozor, dost často je ředili vodou z vodovodu), turecká káva, Prince café (Shisha Café u bazénu) a diskotéka.

V době snídaní, obědů a večeří se nesmí ani v hotelové hale nosit plavky a trička bez rukávů a během večeře ani šortky.

Doporučuji variantu all inclusive (= jídlo a pití vždy a všude), za tu cenu, co si připlatíte, se to opravdu vyplatí.


Lékařská péče

Kamaráda tam přepadly horečky, bolesti hlavy, břicha, průjem, zvracení, odvezli ho do nemocnice Europe Clinic Hurghada a dostal dvě kapačky, strávil tam odpoledne a pak už mu bylo dobře.
V nemocnici to měli pěkné (hezčí jak u nás v nemocnici), jako nové. Doktoři a sestry milí.
Musel se vyplnit jeden formulář – dotazník o pacientovi a jinak nic.
Nebojte se toho, pokud je vám špatně, zavolejte delegáta a jeďte do nemocnice. Opravdu je to úplně v pohodě.
Podívejte se, co vám dají do žíly, až vám bude špatně:


Moře a pláž

Pláž velká, písčitá, lidí hodně, ale vzhledem k velikosti pláže tak akorát. Slunečníky (z přírodního materiálu, nějaké dřevo, bambus možná) a lehátka zadarmo, byl jich dostatek.
Moře čisté, krásně teplé, vstup do moře pozvolný, dlouhá mělčina (dál v moři ještě víc mělko), útesy s rybkami v hloubce asi 2-5m, dalo se šnorchlovat, ale lepší bylo se potopit blíž.
Co jsme byli v hotelu Hilton Long Beach v Hurghadě, tak tam byly lepší útesy (kus od pláže), které koukaly skoro až k hladině, tam se dalo šnorchlovat o hodně lépe a bylo toho k vidění daleko víc.
Bar na pláži s jídlem i s pivem zadarmo, co víc si přát :)


Měna

Měnou jsou egyptské libry (LE nebo EGP). 1 LE = asi 3 Kč. Dá se platit i dolary. Doporučuju vzít s sebou obě měny.


Ceny vstupů
Ceny vstupů jsou jiné pro Egypťany a jiné pro cizince (pro cizince samozřejmě o dost dražší). Tady si to ještě dovolit můžou, my v ČR od dob EU už ne :(
Pyramidy v Gíze: 50 LE
Egyptské muzeum: 50 LE
Hala královských mumií (Egyptské muzeum): 100 LE
Al-Deir Al-Bahari Temple (Chrám bohyně Hatšepsut): 25 LE
The Valley of the Kings (Údolí králů, vstup do max 3 hrobek): 70 LE
Karnak Temple (Chrám v Karnaku): 50 LE
The Second Pyramid (Chefrenova pyramida v Gíze): 25 LE

Dejte si pozor, všude na památkách budou otravovat Egypťani většinou v bílých hábitech, že vás chtějí mermomocí vyfotit, pomalu vám ukradnou foťák z ruky a vyfotí vás. Není to žádná služba, že by chtěli být nezištně hodní. Potom budou chtít zaplatit (budou řvát bakšiš, bakšiš) a budou vás pronásledovat tak dlouho, dokud jim něco nedáte. Já jsem se takhle nechala napálit jednou, a pak jsem musela 10x vysvětlovat, že u sebe nemám peníze, že to kamarád a ten je někde v tahu a já netuším kde (což byla mimochodem pravda). Anglicky ale rozumí dobře.


Výlety

Pokud jedete na dovolenou do Egypta, doporučuji vzít si s sebou peníze navíc na výlety. Určitě se to vyplatí poznat něco z krás Egypta, když už tam jste. Válení na pláži celý týden je nuda. Díky výletům budete mít nezapomenutelné zážitky. Také jsme jednou absolvovali Egypt bez výletů, byli jsme pouze v hotelu a na pláži a nebylo to ono. Výlety jsou to pravé koření vaší dovolené. Bude na co vzpomínat. A že Egypt má tolik zajímavých míst, která byste neměli vynechat. Výlety po památkách jsou ale většinou docela náročné, chce to proložit odpočinkem na pláži.
Je mnoho dalších výletů, popíšu jen ty, kde jsme byli my.

Káhira 1 den (85 USD/57 EUR).
Součástí výletu je návštěva pyramid v Gíze, Egyptského muzea, parfumerie a obchodu s papyrem, oběd formou bufetu.

Cesta do Káhiry
Všímejte si po cestě, jak Egypťané bydlí. Mají chatrče přikryté slámou. To by v takovém vedru nebylo nic zvláštního (dobře to chladí), kdyby na každé slámové střeše nebyl připevněn satelit. Úplně to bije do očí, kdy si říkáte, jak strašně chudě žijí, v bahnu a slámě, ale hlavně, že mají TV se satelitem (to nemáme ani my doma).
V Káhiře potom holé rozestavěné domy bez střech, přistavovaná rozestavěná patra s holými zdmi, hnus, bahno a bordel, kam se podíváte.
Paneláky jsou některé tak blízko u sebe, že z jednoho balkonu v pohodě přejdete na balkón paneláku naproti. To, jak si z takové vzdálenosti čumí do oken, musí být velice „příjemné“.
Koryto říčky plné suti, bordelu, a smrad. Nechutné.
Zvláštní je systém zavlažování polí, voda se tahá až z Nilu (i několik desítek kilometrů) pomocí vodních příkopů, u polí jsou čerpadla. Kam dosáhne voda z Nilu, tam je to zelené (viděli jsme i lesy palem), jinak samá poušť.
Jediná upravená a čistá část Káhiry je její centrum.

Pyramidy
Na pyramidách neskutečně přelidněno.
Dokoupili jsme si vstup do Chefrenovy pyramidy. U vstupu nám zabavili foťák, hodili ho na haldu ostatních fotoaparátů (měla jsem teda neskutečný strach, jestli ho ještě někdy uvidím).
Chodba do pyramidy byla hodně úzká (tak tak pro dva lidi vedle sebe, kdy jedna řada šla dolů a druhá nahoru) a hlavně byla děsně nízká, takže jsme šli skrčení po dřevěných schodech. Navíc tam bylo strašné dusno (nedalo se dýchat) a horko, lidí mraky, co schod to člověk, chodba nekonečná, docela peklo. Myslela jsem, že to nedojdu ani dolů.
A dole trošku širší prostora, celá bílá, připadala jsem si jak v nějakém sklepě v Česku. Nic tam nebylo (kromě sarkofágu), žádné pomalované chodby, žádné znaky, nic, jen bílá rovná zeď. Za tu cenu ani za tu námahu to rozhodně nestálo. No ale aspoň jsem zjistila, že v té pyramidě nic zajímavého není. Taky zkušenost.
Cesta ven byla podobně náročná jako ta dolů, s tím rozdílem, že se člověk neskutečně těšil ven a tak to šlo líp, že už toho vedra a stísněného prostoru bude konec. U východu nám vrátili foťák a pak jsme to celé chvíli rozdýchávali na blízkém kamenném kvádru.
Tuto pyramidu doporučuju opravdu jen otrlým osobám, které hodně vydrží, je to náročné. Tedy pokud jste zvědaví jako já – protože tam opravdu nic není, to si můžete zadarmo zajít k sobě do sklepa, pokud máte, a pohled bude stejný, akorát tam nebude tolik lidí a takové vedro :)

Jinak prostředí úchvatné, na jedné straně písek a na druhé město (pyramidy jsou opravdu hned za městem), a sfinga je chudák taková odrolená a hlavně pokálená (její obličej to odnesl nejvíc) od hejn holubů, co na ní pořád sedí. Socha, kolem zeď, všude mraky lidí a hned před sfingou vstup do města.

Egyptské muzeum
Příjezd celkem šílený, autobus kdesi u muzea zastavil a honem honem ven, byli tam blízko nějací ozbrojenci, docela adrenalin.
V muzeu je toho k vidění opravdu moc, nestihne se to ani celé projít. Většina jsou ale klasické památky a artefakty, co už jste stokrát viděli v různých učebnicích a publikacích – tak teď to vše uvidíte na vlastní oči – a mnohem víc.
Navštívili jsme i sál s mumiemi, kde bylo šero, černo, mumií spousta, docela zajímavá podívaná.

Parfumerie
To mi přišlo jen jako snaha cestovky udělat tam místním kšeft, pro mě celkem nuda. Nejdřív vysvětlovali, jak se vůně (vonné oleje) vyrábí, to bylo zajímavé a zbytek o ničem. Posílali tam dokola různé vůně a nabízeli ke koupi, prý kvalitní materiál, neředěné nebo velmi málo ředěné esence, voňavky. Příště bych tam už nešla.

Obchod s papyrem
To bylo něco podobného jako ta parfumerie. Prohlíželi jsme si tam různé obrazy na papyru, vše bylo určeno k prodeji. Nuda – jednou v životě stačí. V obchodu to divně smrdělo, asi vůně papyru :)


Výlet Luxor (cena 80 USD/54 EUR)
Součástí je návštěva chrámu v Karnaku, Údolí králů, chrámu bohyně Hatšepsut, projížďka po Nilu, alabastrová dílna, institut papyru.

Karnak
Chrám v Karnaku je největší na světě.
Opravdu doporučuji navštívit, je na co se dívat.
Obrovské kusy kamene naskládané na sobě tak, že ani dnes to naší technikou nedokážeme. Všechny jsou pokreslené egyptskými znaky. Svou velikostí budí respekt.
Naprosto úchvatná podívaná. Obrovské sloupy, obelisky, sochy. To musíte zažít, fotky jsou oproti vlastní zkušenosti ničím.
U vstupu je sfingořadí (řady sfing).
Na konci je jezírko a amfiteátr, jezírko je docela špinavé a vypadá spíš jako přerostlá hranatá hasičská nádrž na české vesnici, nic moc.
U jezírka si všimnete lidí chodících kolem dokola sochy brouka (scarab) na podstavci, prý když ji x krát obejdete, tak budete mít to či ono (štěstí, lásku, peníze atd.).
Takový jeden zajímavý jev: zkuste si chvíli poslouchat ty výpravy, co k té soše chodí, a uslyšíte, že každý průvodce ten počet říká úplně jiný :) Takže ty báchorky berte s rezervou.
Chodí tam několik desítek výprav najednou, já jsem potkala i několik českých. Pokud vám něco z výkladu uteče, stačí se postavit k jiné výpravě, průvodci recitují většinou pořád to samé dokolečka :) Ale hlavně se neztraťte, v tom množství lidí to ani není nic těžkého, pokud tam jste poprvé.
Až na to všudypřítomné vedro to není moc náročné. Chce to s sebou hodně pití a nějakou pokrývku hlavy.

Údolí králů
Údolí králů, to jsou hrobky ve skalách.
Také místo, které stojí za to vidět. Je ale náročnější než Karnak.
Na cestě tam projdete halou, kde si koupíte vstupenky.
Nejdřív se plahočíte kus po cestě pouští údolím, takový výšlap v tom vedru dá zabrat, přestože to není zas tak daleko.
Přijdete na místo – bude tam několik rozcestí. Máte na vstupence 3 vstupy do hrobek v ceně, tak si nějaké vyberte (průvodce vám poradí, co je náročné a co ne).
Na rozcestí je i mapa hrobek s popisky, hrobky jsou označené.
My jsme si vybrali 2 nejnáročnější a jednu oddychovku.
Ty nejnáročnější jsou až vzadu – na konci údolí. Musíte vyšplhat po schodech, které jsou sakra dlouhé, a potom sejít do hrobky.
V hrobkách byste čekali zimu, protože to je v kameni, ale opak je pravdou, je tam ještě horší vedro, než venku, vzduch tam stojí, nedá se tam dýchat, bude se z vás neskutečně lejt. Skoro jsme tam vypustili duši.
V hrobce stál Egypťan v bílém hábitu a hlídal (nesmí se tam fotit). Když jsme z posledních sil obdivovali pomalované zdi a sarkofág, stoupnul si k větráku a nechal si ovívat zpocený zadek :)
Pak jsme navštívili ještě jednu hlubokou hrobku, byly tam krásné, dokonce i barevné pomalované zdi, dole sarkofág a u něj nepříjemně se tvářící hlídač.
Nakonec jsme si dali oddychovku, tam nebylo ostatně k vidění nic nového.
Na cestě zpátky se muselo projít skrz uličku stánků, místní obchodníci nás tam otravovali, div nás neroztrhali, my jsme tu uličku v panice skoro proběhli až k autobusu.

Chrám bohyně Hatšepsut
Jedná se o terasovitý chrám, ve skále. Bohužel v době naší návštěvy byl zavřený, nedalo se jít dovnitř, něco tam opravovali.
Jede se tam podle skal, v kterých jsou patrná množství velkých děr, vydlabaných jeskyň.
Nejnáročnější část výletu, ač se to vůbec nezdá.
Kousek vás doveze vláček. Hned potom nastane peklo. Vedro snad víc než 50°C, nikde jsem ještě nezažila horší. Každý krok jak hřebíček do rakve. Myslela jsem, že k tomu chrámu za žádnou cenu ani nedojdu. Nějak jsem tam to tělo dostala, ani nevím jak – řekla jsem si, když už jsem tady, tak tam prostě dojdu, i kdybych měla po cestě umřít. Z vedra se mi motala hlava, až se mi dělaly mžitky před očima. Hypnotizovala jsem boty, nutila se do kroků, foťák mi při focení klouzal ze zpocených rukou. Teklo ze mě proudem úplně všude.
Ze vzdálenosti je hezký pohled na tento obrovský chrám, zajímavé je to, jak je zasazen ve skále, ale když přijdete až k němu a vystoupáte po schodech, tak tam (až na řadu částečně pobořených sloupů a malého nádvoří) nic moc není. My jsme nemohli jít dovnitř, a tak mi ta úmorná cesta tam přišla úplně zbytečná.
Na cestě zpět za vláčkem zase stánky a otravní místní obchodníci, i když tady ne tolik otravní, asi je zpacifikovalo to vedro trošku.
Také výlet, který si nepřeju absolvovat víckrát než jednou v životě. Ale dovnitř bych se podívala ráda, takže mě to ještě jednou asi čeká :)
Doporučuji jen opravdu otrlým lidem.

Projížďka lodí po řece Nil
Nejméně náročná část výletu, pohodová plavba.
Jen se nedotýkejte vody z řeky, jsou v ní prý cizopasníci.
Provezli nás v loďce celkem daleko po Nilu, po cestě byl vidět jakýsi chrám (jméno si už nepamatuji).
Je to obrovská řeka, kam se hrabe naše Labe. Ale humus, kam se podíváte. Na vlastní oči jsme na kraji řeky viděli ležet chcíplou krávu a další bordel, prý je to úplně běžné, že v řece plavou mrtvoly, fuj. Co nás dostalo úplně, že vedle té chcíplotiny se koupaly děti …

Alabastrová dílna
Zde jsme viděli vyrábět alabastrové sošky a předměty, docela zajímavé, koupili jsme sošku Anubise. Hůlku má vyrobenou ze špice kola :D

Institut Papyru
Zajímavý popis výroby papyru, jinak nuda.


SAFARI – motorové čtyřkolky (cena 60 USD/41 EUR)

Doporučuju – uvidíte a vyzkoušíte si hodně věcí v rámci jednoho výletu.
Výletů mají několik podobných, ale žádný přesně neodpovídá naší zkušenosti, spíše bych řekla, že program sestavili podle toho, co se zrovna hodilo nebo bylo k dispozici.
Autobus vás doveze na místo. S sebou si vezměte šátek přes obličej, bude na vás lítat písek.
Omotáte šátek kolem hlavy, nasednete na jeep a jedete až do beduínské vesnice.
Potom přesedláte na čtyřkolky, uděláte pár koleček v dost vyjeté trati (nezdálo se mi to jako 1,5h, co je v popisu výletu, spíš tak 10min), vyzkoušíte si i motokáry (dalších pár koleček).
Plachtění na písečné duně bylo vynecháno, škoda.
Projedete se kousek tam a zpět na velbloudovi a můžete i na koni a oslíkovi.
Následuje prohlídka beduínské vesnice. Několik bambusových – nebo co to bylo za materiál – stavení. Některá byla obytná, nacpaná hadry, jinde se pekly placky na velbloudím trusu (dostali jsme ochutnat :) , je to celkem dobré), mlela se mouka na otočném kamenném mlýnku atd.
Měli tam i kostel a holubník.
Pak jsme se zastavili u malého zoo (byli tam např. pštrosi).
Potom jsme šli na jídlo.
Našli jsme i dalekohled, koukali jsme na Měsíc.
Večer byla show, nejdříve tanečnice a potom hadí show – krotitelé kober. Krotitelé si s kobrama hráli, dováděli s nimi, párkrát to od nich schytali, kobry je pokousaly. Byly ale vyšťavené (před show jim dali něco na kousání, aby tam vypustily svůj jed), takže se krotitelům nic nestalo. Krásně bylo vidět, jak se naštvaným kobrám rozevírá ten jejich vějíř na krku, a typický kobří postoj. Opravdu zajímavá show, docela adrenalin (co kdyby jim nějaká kobra zdrhla :) ).
Nenáročný výlet, nemusíte absolvovat nic z toho, pokud se necítíte (kromě jeepů), je to na způsob poutě – u jedné atrakce se skupina zastaví, kdo chce, ten si to vyzkouší, a kdo ne, ten počká, pak se jde dál.


Bezpečnost

Pokud vyjedete z turistického centra, musíte do konvoje.
Přijedete nejdřív na shromaždiště autobusů a pak jedete v konvoji s ozbrojenými jednotkami. Vojáci se samopaly vás po cestě hlídají.
Nic se nám nestalo, ani jsme po cestě nezaznamenali žádný problém. Nejsem na to zvyklá, tak jsem měla trochu strach, co kdyby něco …


Veselá příhoda

Jednou jsme se šli projít kousek od hotelu a začali nás otravovat nějací místní a že prý odkud jsme a tak, pořád na nás něco pokřikovali. Kamarád na ně teda řekl: „gule chlupate mua“ s takovým tím francouzským přízvukem a místní reagovali: „aá, french“. Málem jsme se smíchy už nezvedli ze země :D


Závěr

Egypt na trávení dovolené určitě doporučuju – alespoň jednou v životě navštívit památky, stojí to za to. Krásné teplé moře, čisté, písčité pláže, vždy je tam teplo, nemusíte se bát špatného počasí. Celkový dojem kazí akorát místní, kteří jsou otravní, až to hezké není.
Pozor – z Egypta není dovoleno si brát mušle ani nic podobného.

Tipy na nejlepší a nejlevnější mapy a průvodce

 

Chorvatsko

Loni, tedy v roce 2012, jsme se rozhodli jet na dovolenou ve 4 lidech do Chorvatska. Ve více lidech je to cenově o dost výhodnější.


Doprava a ubytování

Rozhodli jsme se pro vlastní dopravu a ubytování na slepo až na místě.
Služby cestovní kanceláře jsou podle mě v Chorvatsku zbytečné – vše se dá dobře zvládnout na vlastní pěst. Proč budete někomu zbytečně platit provize, když je vše tak jednoduché. Navíc je to z České republiky kousek, není proto ani důvod objednávat si zájezd letecky. A autobusem to není tak pohodlné, nemůžete být svým pánem a zastavit si, kde potřebujete. Po cestě je spoustu krásných míst, kde si člověk rád zastaví, pokochá se, vyfotí si krajinu a protáhne si přitom záda a nohy :) A hlavně kdykoliv můžete změnit plán a udělat si svůj vlastní výlet, kam chcete.

Ubytování u soukromých majitelů je v Chorvatsku hojně rozšířené a hlavně levné. V každém turisticky oblíbeném místě najdete nespočet možností ubytování v soukromí, hlavně se jedná o apartmány (ubytování pro více lidí najednou). Vůbec se nemusíte bát, že byste neměli kam složit hlavu.
Proto je také výhodné jet ve více lidech, protože si většinou budete muset pronajmout celý apartmán (možností ubytování pouze pro dva lidi je méně a je to dražší), a je rozdíl, zda cenu za celý apartmán platí dva lidé a nebo čtyři dohromady.
Majitelé také berou v potaz dobu vašeho pobytu u nich – čím delší čas u nich strávíte, čím bude cena za den nižší.

Jeli jsme všichni jedním autem – prostornou Škodou Octavia s klimatizací (v tom horku se opravdu hodila). Střídali jsme se cestou v řízení.
Cesta proto vyšla levněji, než kdyby se jelo více auty.
Doporučuju vzít si do auta dostatek obyčejné pitné vody – ať můžete nejen pít, ale také se namáčet, oplachovat obličej, ruce atd. V tom vedru vám to přijde vhod.
Také je vhodný nějaký polštářek, až si budete chtít zdřímnout.

Chorvatsko


Počasí

Když jsme odjížděli, šplhaly se i u nás teploty k pětatřiceti (bylo to v půlce června). Počasí vyšlo krásně.
V Chorvatsku totiž, na rozdíl od např. oblíbených afrických zemí (jako je Egypt, Tunisko atd.), záleží hodně na počasí. Může se vám klidně stát, že vám celá dovolená proprší, bude zima, nebude to stát zkrátka za nic. Proto kdo má tu možnost, naplánujte si dovolenou na slunné dny.


Měna (pro léto 2012)

Měnou v Chorvatsku je chorvatská kuna, kurz k české koruně byl cca 1HRK = 3,5 CZK.
Platí se buď kunami nebo eurem. Eura berou skoro všude.



Ceny jídla (pro léto 2012)

Určitě se nevyplatí chodit na snídaně, obědy, večeře do hotelů, je to obvykle předražené. Restaurace plně postačí a kdo chce ušetřit, může si vařit sám (v apartmánech většinou bývá i plně vybavená kuchyňka včetně nádobí, sporáku, lednice, varné konvice atd., alespoň my jsme ji tak požadovali, i když jsme s sebou měli pro jistotu vařič, ešus a příbor).
Ceny potravin v Chorvatsku jsou srovnatelné s našimi, něco stojí stejně, něco vyjde dráž a něco je levnější. Jak co a jak kde.
Taky si všímejte kvality potravin. Něco je dokonce kvalitnější než u nás, a něco je srovnatelný hnus (u nás jsou vesměs velmi nekvalitní potraviny, v Chorvatsku bych řekla je to o něco lepší).

Těstoviny jsou v Chorvatsku o dost dražší, doporučuji nakoupit v Česku. Stejně tak sýry.
Maso je drahé, ale kuřecí je srovnatelné.
Pivo je dražší, ale je dobré (to české je stejně nejlepší :) ).

Nakupovat jsme jezdili občas do Lidlu, cítila jsem se tam jak v Česku, stejné uspořádání, stejný výběr potravin, podobné značky, podobné ceny :)
Jinak jsme nakupovali v Konzumu, to jsme měli kousek.

Příklady cen potravin Lidl, Konzum a obchod s pečivem:
Mražené ovoce – 19,99 kun
Džem – 5,49 kun
Džem Volim Jag 420g – 16,49 kun
Kečup – 8,99 kun
Džus v akci (opravdu dobrý) – 4,99 – 5,29 kun
Pivo Lowenb 1,5l + 0,5l navíc – 18,99 kun
Pivo K plus 2l pet – 13,99 kun
Pivo Adria 1,5l + 0,5l navíc – 14,99 – 16,99 kun
Ice Tea 105ml – 5 kun
Štrůdl višňový (velký, balený, byl strašně sladký) – 15,49 kun
Štrůdlík višňový (malý, volně) – 8 kun
Sýr ementál 300g – 23,99 kun
Pil Hrenovk sýr 300g – 14,99 kun
Chléb – 8,50 kun
Máslový toustový chléb – 6,99 kun
Česnek – 5,99 kun
Mléko 1l – 4,99 kun
Víno Graš Ilok bílé 3l (s vypouštěcím kohoutkem, výborné) – 44,99 kun
Víno stolní bílé 1l – 13,99 kun
Kuře chlazené celé za 1kg – 18 kun

Pizzeria Pjero:
Točené pivo Ožujsko 0,5l – 15 kun
Minerální voda 0,25l – 8 kun
Džus (Prirodni sok) 0,2l – 14 kun
Coca Cola 0,25l – 14 kun
Pizza v akci (Capricciosa – se sýrem, kečupem, šunkou, žampiony, byla celkem velká) – 28 kun
Pizza plody moře velká (větší) – 45 kun

Chorvatsko


Trasa

Doporučuji vezměte si s sebou navigaci a pro jistotu také papírové mapy.
Celkem jsme měli před sebou asi 1200km (jsme z Ústeckého kraje), čas cesty se odhadoval zhruba na 12h, s přestávkami na odpočinek cca 14h.
My jsme se ale rozhodli jet nejdříve na Plitvická jezera. Tam je to asi 900km, cesta trvá asi 10h bez přestávek.
Jeli jsme přes Brno, Rakousko (Vídeň – Graz), Slovinsko (směr Maribor, uhnuli na Lenart – Ptuj), v Chorvatsku jsme se potom vyhnuli dálnicím (kromě Záhřebu), abychom nemuseli platit mýta (Krapina – po dálnici kolem Záhřebu – Karlovac – Slunj – Rakovica – Grabovac).
V Rakousku jsme dálniční známku kupovali. Tam mají zvláštní systém kontrol – uzavřou dálnici a vedou ji na vedlejší silnici, kde je stanice podobná celnici a kontrolují tam hezky auto po autě, takže nikdo bez dálniční známky bez pokuty neprojede :) To se nám stalo na cestě zpět, hned za hranicemi se Slovinskem.

V Ptuji je malý háček, je tam potřeba najet na dálnici až na jejím úplném konci, je tam posledních několik metrů neplacený úsek (dříve se tam hodně chytali turisti a platily pokuty, protože tam se to jinak nedá, ale na opakované žádosti tam potom zavedli neplacený úsek).

Jak přijedete do Ptuje, projedete městem až skoro k řece (k silnici se bude napojovat železnice), před tou řekou bude velká křižovatka, na ní se dáte doleva, projedete dva kruhové objezdy rovně, na třetím kruháku se dáte doprava, na čtvrtém také doprava, přejedete řeku, další kruhový objezd projedete rovně, malou křižovatku rovně, pak už je napojení na dálnici, tak na ni najedete. Zhruba po 50m dálnice končí (dále je tam silnice č. 9).
Viz. mapy:


Plitvická jezera

U Plitvických jezer je několik měst/vesnic, kde se dá ubytovat v soukromých domech – např. Rakovica, Grabovac atd. Tam se stačí někoho zeptat, zda má volno a oni vám hned seženou někoho, kdo o nějakém volném místě ví a zavede vás tam.
My jsem našli volné ubytování v Grabovac.
Cena 17-20 euro za noc a osobu.
Včetně velké zahrady s odpočívadlem a dřevěnou chaloupkou, která sloužila jako kuchyně a jídelna. Na té zahradě jsem se prošla přes krátkou trávu a hned po mně lezlo klíště :(
Asi kilometr a půl pěšky kolem benzínky dál do vesnice byla pizzerie, ale dost drahá.



Druhý den ráno jsme jeli na výlet k jezerům. U jezer se nachází placené parkoviště.
Necháte tam auto, koupíte si lístky – na výběr máte 1 ze 4 okruhů (podle délky/času/náročnosti). Okruh na 4-6h stojí 110 kun na osobu.
Pak jdete pěšky přes most až k bráně, kde vám zkontrolují vstupenky a pustí vás dovnitř.
Nejdříve jsme jeli trajektem (je v ceně) přes jezero na druhou stranu kousek, a pak druhou lodí (také v ceně) přes jezero po délce až k přístavu u občerstvení, stánků se suvenýry atp.
Potom se jde pěšky kolem jezer, je to většinou po rovině ve stínu skal a stromů, není to náročné.
Voda je tak čistá, že vidíte snad i desítky metrů na dno (díky minerálům se tam nedrží sinice apod.).
Nesmí se tam koupat. Jsou tam hejna ryb.
Skrz jezera, která jsou uspořádaná v nízkých kaskádách (některé kaskády jsou zarostlé trávou), vedou zatočená dřevěná mola, vypadá to moc pěkně. Opravdu to stojí za to vidět.
Po cestě je několik vodopádů a na konci jeden obrovský.
Pak se stoupá nahoru (dá se od vodopádu a nebo skrz jeskyni), naskytne se vám úžasný pohled na jezera z výšky, až se tají dech.
Potom jdete k vláčku, který vás odveze zpět na začátek (je v ceně).
Pokud máte čas, opravdu doporučuji se zde stavět, asi nejúžasnější zážitek (co se krajinných scenérií týče) z celého Chorvatska.


Omiš

Pak jsme pokračovali v cestě do Omiše (Gračac – Knin – Sinj – Split – Omiš).
Krajina je tu hodně hornatá, projížděli jsme spoustou tunelů. Silnice kvalitní, jako nová.
Zde jsme původně plánovali se ubytovat v hotelu Brzet, ale když jsme tam přijeli a paní na recepci nám sdělila cenu (nejlevnější varianta 1000 Kč na osobu/den), protočily se nám panenky a s díky jsme odmítli.
Nalevo od hotelu jsme ušli pár kroků a poptali jsme se u soukromníků. První soukromé ubytování nebylo nic moc, takové chudé. Druhé ubytování ob dům vedle se nám již zalíbilo (dva pokoje, kuchyňka, koupelna). Bylo to v přízemí (udělané asi původně z garáže), náležela k tomu i prostorná látkou krytá terasa a místo na parkování hned před vchodem.
Cena 20 euro na den/osobu.
Pláž 5m od vchodu do apartmánu, od pláže nás dělila jen silnice. Lepší pohled z terasy na moře (a z takové blízkosti) jsem v životě neměla.
Majitel nám nabízel ještě klimatizaci za 5 euro/den, tu jsme odmítli, že ušetříme, a pak jsme se v pokojích slušně pekli i v noci.
Majitelé byli celkem komunikativní, párkrát nás pozvali i na štamprli :) Jen moc neuměli anglicky, česky znali jen pár slov a některá si odvodili z chorvatštiny, zkrátka jsme se s nimi domlouvali víc rukama nohama.
Pláž kamenitá (a byla úzká, její suchá část tak akorát na osušku) a v moři mezi většími kameny ježci, doporučuji boty do vody nebo ploutve s tvrdou podrážkou. Byla tam i sprcha zadarmo.
Moře bylo v půli června nahoře teplé, ale dole strašně studené, krásně čisté, klidné, bez mušlí, vlny malé.
Na jídlo jsme chodili do centra Omiše do jedné pizzerie, zrovna měli pizzu v akci (a byla dobrá), vyšlo to celkem levně. Potraviny jsme nakupovali po cestě do centra Omiše v takové větší samoobsluze (Konzum).
V Omiši jsme objevili i bankomat Komerční banky.


Výlet trajektem na pláž Zlatni Rat

Z Omiše jsme si udělali výlet, pluli jsme trajektem M/B Jure Joskan na pláž Zlatni Rat, cena 200 kun za osobu, byl to celodenní výlet.
Dopoledne nás odvezli lodí na ostrov Brač z druhé strany, než jak jsme na něj koukali z pláže, do přístavu Bol. Na lodi byl džus zadarmo, dostali jsme i oběd (ryba nebo smažený sýr) a láhev červeného vína.
Když nám přinesli jídlo, rackové se mohli zbláznit :) Kolem lodě jich hlídkovalo celé hejno – čekali, až jim lidé něco hodí.
Z Bolu jsme jeli taxíkem na pláž (40 kun/taxík).
Pláž byla kamenitá, byl to takový poloostrov vystrčený do moře, moře s obrovskými vlnami, dobře jsme se tam vyřádili.
Doporučuju se tam hodně mazat silným krémem na opalování, ať nejste večer jak rajčata (jako kamarádi :) ).
Z pláže jsme jeli lodí zpět do přístavu (10 kun/osoba). Z přístavu pak trajektem zpět do Omiše.


Makarská Riviera

Po pár dnech jsme pokračovali do Makarské.
V okolí Makarské byly vypálené lesy – holé, popadané stromy, ohořelé od nedávného požáru, vypadalo to docela smutně.
Když jsme hledali ubytování, viděli jsme zajímavý jev – lidé na ulicích řvali na turisty, že mají volno, ať jdou k nim, někteří je sháněli i na motorkách :) Tady je opravdu bez problému sehnat ubytování, majitelé si vás sami najdou.
Navštívili jsme několik apartmánů, ale nebylo to ono, tak jsme hledali dál.
Vybrali jsme si apartmán o blok (cca 300m) od moře (bohužel moře jsme z terasy neviděli). Bylo to přesně naproti hotelu Biokovka, koukali jsme na něj z terasy.
Luxusní ubytování (oproti tom v Omiši) s obývákem (s gaučem, jídelním stolem, TV), 2mi terasami, 2mi koupelnami, dokonce i s pračkou, na terase gril, prostě paráda. Vše za 78 euro pro 4 osoby na den.
S majitelem jsme se tam dohadovali, špatně nám vrátil peníze a nemohl (nebo záměrně nechtěl?) pořád pochopit, proč chceme vrátit víc. Spočítali jsme mu to i na papíře a pořád tvrdil, že vrátil správně. Pak když viděl, že neustoupíme, tak mu to jako došlo a vrátil nám, co nám patří. Trochu mě to zklamalo, měla jsem z něj podezření, že se nás snažil obrat, zkoušel, jestli si toho všimneme.
Majitelé soukromého ubytování tam mají několika patrové domy, často přistavované, kde se dalo. U každého majitele může bydlet i více skupin lidí, nebo rodin a dokonce by se k jednomu majiteli vešlo i několik rodin s dětmi.

Kolem moře je promenáda se stánky se suvenýry, restauracemi atd., na jejích koncích jsou diskotéky.
Zmrzlina 5 kun/velký kopeček.
Moře zase kamenité, s více ježky, čisté, bez mušlí, s malými vlnami. Pláž velká a lidí hlava na hlavě, šílené.
Sprchy placené, na pláži převlékárny.
O kus dál (cca 2km?) se nachází i nuda pláž a byly tam snad dokonce dvě :)
Nahoru do kopce cca 200m obchod se smíšeným zbožím Konzum, obchod s pečivem a obchod s cigaretami. Cca 2km Lidl.
Osobně se mi to líbilo víc v Omiši, větší klid, lepší výhled na moře, velká terasa (zde byla terasa malá jedna tak pro dva lidi a druhá tak tak pro 4).
V Makarské mi to přišlo, jako když se procházím po české pláži. Dobře 3/4 lidí tam mluvilo česky nebo slovensky. Úplně mě to fascinovalo.


Dubrovnik

Udělali jsme si ještě výlet do Dubrovniku, to je opevněné město hned u moře, jede se tam na jih přes hranice Bosny a Hercegoviny, na celnici ani nechtěli vidět pasy (ale pro jistotu si je vezměte, netvářili se moc příjemně).
Auto jsme nechali nahoře nad historickým centrem na jednom menším parkovišti (v centru se zaparkovat vůbec nedalo, a když, tak draze), kde ještě byly jakž takž lidové ceny, a do centra jsme šli pěšky.
Sešlapete asi tisíc schodů, je to nekonečné (ale horší to je zpátky).
Centrum je celkem pěkné (i když mě osobně zas tolik neoslnilo, spíš se mi líbily hradby u moře), je tam i přístav. Mají tam park a v jedné jeho části, kterou právě opravovali, měli pěkný bordel, až teda nechutný.
Pár kostelů, do některých vstup za poplatek. Jinak nic moc.
Na většině budov, i na chodníku jsou patrné známky nedávné války – ve zdech jsou díry po kulkách. Na seznam zásahů mají i mapu, kterou najdete viset ve městě.
Jinak vlastně po celém Chorvatsku jsou vidět všude rozbořené opuštěné domy, vybombardované, se stopami po granátech, jiné jsou napůl zbořené a z části opravené, jsou to smutné pozůstatky války.
Vstup na hradby je zpoplatněn – 70 kun. To nám přišlo dost předražené.
Z centra vede nahoru několik úzkých uliček, schody se zdají být dlouhé až do nebe, nekonečné. Až na pár stánků se suvenýry v nich ale nic zajímavého není.
Spíš mi přišlo zajímavé složení turistů – proti nám takoví dost nóbl lidé, a i dost staří lidé (u nás se moc nevidí, že by důchodci cestovali, a když už, tak ne takhle draze oblečení). Je vidět, že Dubrovnik je hodně oblíbené centrum turismu pro lidi z celého světa.
Také jsem si po cestě všimla pozlaceného hotelu Hilton.


Cesta zpět

Po cestě zpět (v neděli ráno) jsme již jeli po dálnici (na Záhřeb), v Chorvatsku mají mýtné brány jako ve Francii, dost jsme se tam načekali, bylo jich několik.
Hned za hranicemi se Slovinskem jsme chytli několika kilometrovou kolonu, trochu jsme čekali, ale docela to jelo. To ti, co jeli v protisměru, to měli o poznání horší, tam byla kolona snad 25km a stála!
Domů jsme dorazili pozdě v noci (asi ve 2h).

Cesta tam i zpět, včetně výletů (benzín, dálniční známky, mýta) – nás vyšla celkem na 6600 Kč na auto – pro 4 lidi, tedy 1650 Kč na osobu. To je hodně slušné.


Závěr

Chorvatsko je krásná, hodně hornatá země (alespoň v té části, kde jsme byli my), určitě stojí za to ji navštívit.
Moře nejčistší ze všech zemí, kde jsem zatím byla. Ale žádné písčité pláže.
Chorvati jsou v pohodě.
Není to tak daleko, ubytování se sežene lehce.
Žádné problémy jsme tam neměli, dovolenou jsme si užili na maximum.
Doporučuji!

Tipy na nejlepší a nejlevnější mapy a průvodce


Kdo by potřeboval vědět víc podrobností, vidět víc fotek, nebo by se rád podělil o vlastní zkušenost, pište do komentářů!

Kalendář

Leden 2018
P Ú S Č P S N
« Zář    
1234567
891011121314
15161718192021
22232425262728
293031  
© 2012 - 2013 Blog (Račice)
Kopírování obsahu je zakázáno!
All trademarks, logos and images remain the property of their respective owners.
Všechny obchodní značky, loga a obrázky zůstávají majetkem příslušných vlastníků.
Suffusion theme by Sayontan Sinha