Chorvatsko – Dovolená (Doprava, Ubytování, Stravování) – recenze

Loni, tedy v roce 2012, jsme se rozhodli jet na dovolenou ve 4 lidech do Chorvatska. Ve více lidech je to cenově o dost výhodnější.

Doprava a ubytování

Rozhodli jsme se pro vlastní dopravu a ubytování na slepo až na místě.
Služby cestovní kanceláře jsou podle mě v Chorvatsku zbytečné – vše se dá dobře zvládnout na vlastní pěst. Proč budete někomu zbytečně platit provize, když je vše tak jednoduché. Navíc je to z České republiky kousek, není proto ani důvod objednávat si zájezd letecky. A autobusem to není tak pohodlné, nemůžete být svým pánem a zastavit si, kde potřebujete. Po cestě je spoustu krásných míst, kde si člověk rád zastaví, pokochá se, vyfotí si krajinu a protáhne si přitom záda a nohy A hlavně kdykoliv můžete změnit plán a udělat si svůj vlastní výlet, kam chcete.

Ubytování u soukromých majitelů je v Chorvatsku hojně rozšířené a hlavně levné. V každém turisticky oblíbeném místě najdete nespočet možností ubytování v soukromí, hlavně se jedná o apartmány (ubytování pro více lidí najednou). Vůbec se nemusíte bát, že byste neměli kam složit hlavu.
Proto je také výhodné jet ve více lidech, protože si většinou budete muset pronajmout celý apartmán (možností ubytování pouze pro dva lidi je méně a je to dražší), a je rozdíl, zda cenu za celý apartmán platí dva lidé a nebo čtyři dohromady.
Majitelé také berou v potaz dobu vašeho pobytu u nich – čím delší čas u nich strávíte, čím bude cena za den nižší.

Jeli jsme všichni jedním autem – prostornou Škodou Octavia s klimatizací (v tom horku se opravdu hodila). Střídali jsme se cestou v řízení.
Cesta proto vyšla levněji, než kdyby se jelo více auty.
Doporučuju vzít si do auta dostatek obyčejné pitné vody – ať můžete nejen pít, ale také se namáčet, oplachovat obličej, ruce atd. V tom vedru vám to přijde vhod.
Také je vhodný nějaký polštářek, až si budete chtít zdřímnout.

Počasí

Když jsme odjížděli, šplhaly se i u nás teploty k pětatřiceti (bylo to v půlce června). Počasí vyšlo krásně.
V Chorvatsku totiž, na rozdíl od např. oblíbených afrických zemí (jako je Egypt, Tunisko atd.), záleží hodně na počasí. Může se vám klidně stát, že vám celá dovolená proprší, bude zima, nebude to stát zkrátka za nic. Proto kdo má tu možnost, naplánujte si dovolenou na slunné dny.

Měna (pro léto 2012)

Měnou v Chorvatsku je chorvatská kuna, kurz k české koruně byl cca 1HRK = 3,5 CZK.
Platí se buď kunami nebo eurem. Eura berou skoro všude.

Ceny jídla (pro léto 2012)

Určitě se nevyplatí chodit na snídaně, obědy, večeře do hotelů, je to obvykle předražené. Restaurace plně postačí a kdo chce ušetřit, může si vařit sám (v apartmánech většinou bývá i plně vybavená kuchyňka včetně nádobí, sporáku, lednice, varné konvice atd., alespoň my jsme ji tak požadovali, i když jsme s sebou měli pro jistotu vařič, ešus a příbor).
Ceny potravin v Chorvatsku jsou srovnatelné s našimi, něco stojí stejně, něco vyjde dráž a něco je levnější. Jak co a jak kde.
Taky si všímejte kvality potravin. Něco je dokonce kvalitnější než u nás, a něco je srovnatelný hnus (u nás jsou vesměs velmi nekvalitní potraviny, v Chorvatsku bych řekla je to o něco lepší).

Těstoviny jsou v Chorvatsku o dost dražší, doporučuji nakoupit v Česku. Stejně tak sýry.
Maso je drahé, ale kuřecí je srovnatelné.
Pivo je dražší, ale je dobré (to české je stejně nejlepší ).

Nakupovat jsme jezdili občas do Lidlu, cítila jsem se tam jak v Česku, stejné uspořádání, stejný výběr potravin, podobné značky, podobné ceny
Jinak jsme nakupovali v Konzumu, to jsme měli kousek.

Příklady cen potravin Lidl, Konzum a obchod s pečivem:
Mražené ovoce – 19,99 kun
Džem – 5,49 kun
Džem Volim Jag 420g – 16,49 kun
Kečup – 8,99 kun
Džus v akci (opravdu dobrý) – 4,99 – 5,29 kun
Pivo Lowenb 1,5l + 0,5l navíc – 18,99 kun
Pivo K plus 2l pet – 13,99 kun
Pivo Adria 1,5l + 0,5l navíc – 14,99 – 16,99 kun
Ice Tea 105ml – 5 kun
Štrůdl višňový (velký, balený, byl strašně sladký) – 15,49 kun
Štrůdlík višňový (malý, volně) – 8 kun
Sýr ementál 300g – 23,99 kun
Pil Hrenovk sýr 300g – 14,99 kun
Chléb – 8,50 kun
Máslový toustový chléb – 6,99 kun
Česnek – 5,99 kun
Mléko 1l – 4,99 kun
Víno Graš Ilok bílé 3l (s vypouštěcím kohoutkem, výborné) – 44,99 kun
Víno stolní bílé 1l – 13,99 kun
Kuře chlazené celé za 1kg – 18 kun

Pizzeria Pjero:
Točené pivo Ožujsko 0,5l – 15 kun
Minerální voda 0,25l – 8 kun
Džus (Prirodni sok) 0,2l – 14 kun
Coca Cola 0,25l – 14 kun
Pizza v akci (Capricciosa – se sýrem, kečupem, šunkou, žampiony, byla celkem velká) – 28 kun
Pizza plody moře velká (větší) – 45 kun

Trasa

Doporučuji vezměte si s sebou navigaci a pro jistotu také papírové mapy.
Celkem jsme měli před sebou asi 1200km (jsme z Ústeckého kraje), čas cesty se odhadoval zhruba na 12h, s přestávkami na odpočinek cca 14h.
My jsme se ale rozhodli jet nejdříve na Plitvická jezera. Tam je to asi 900km, cesta trvá asi 10h bez přestávek.
Jeli jsme přes Brno, Rakousko (Vídeň – Graz), Slovinsko (směr Maribor, uhnuli na Lenart – Ptuj), v Chorvatsku jsme se potom vyhnuli dálnicím (kromě Záhřebu), abychom nemuseli platit mýta (Krapina – po dálnici kolem Záhřebu – Karlovac – Slunj – Rakovica – Grabovac).
V Rakousku jsme dálniční známku kupovali. Tam mají zvláštní systém kontrol – uzavřou dálnici a vedou ji na vedlejší silnici, kde je stanice podobná celnici a kontrolují tam hezky auto po autě, takže nikdo bez dálniční známky bez pokuty neprojede To se nám stalo na cestě zpět, hned za hranicemi se Slovinskem.

V Ptuji je malý háček, je tam potřeba najet na dálnici až na jejím úplném konci, je tam posledních několik metrů neplacený úsek (dříve se tam hodně chytali turisti a platily pokuty, protože tam se to jinak nedá, ale na opakované žádosti tam potom zavedli neplacený úsek).

Jak přijedete do Ptuje, projedete městem až skoro k řece (k silnici se bude napojovat železnice), před tou řekou bude velká křižovatka, na ní se dáte doleva, projedete dva kruhové objezdy rovně, na třetím kruháku se dáte doprava, na čtvrtém také doprava, přejedete řeku, další kruhový objezd projedete rovně, malou křižovatku rovně, pak už je napojení na dálnici, tak na ni najedete. Zhruba po 50m dálnice končí (dále je tam silnice č. 9).
Viz. mapy:

Plitvická jezera

U Plitvických jezer je několik měst/vesnic, kde se dá ubytovat v soukromých domech – např. Rakovica, Grabovac atd. Tam se stačí někoho zeptat, zda má volno a oni vám hned seženou někoho, kdo o nějakém volném místě ví a zavede vás tam.
My jsem našli volné ubytování v Grabovac.
Cena 17-20 euro za noc a osobu.
Včetně velké zahrady s odpočívadlem a dřevěnou chaloupkou, která sloužila jako kuchyně a jídelna. Na té zahradě jsem se prošla přes krátkou trávu a hned po mně lezlo klíště
Asi kilometr a půl pěšky kolem benzínky dál do vesnice byla pizzerie, ale dost drahá.

Druhý den ráno jsme jeli na výlet k jezerům. U jezer se nachází placené parkoviště.
Necháte tam auto, koupíte si lístky – na výběr máte 1 ze 4 okruhů (podle délky/času/náročnosti). Okruh na 4-6h stojí 110 kun na osobu.
Pak jdete pěšky přes most až k bráně, kde vám zkontrolují vstupenky a pustí vás dovnitř.
Nejdříve jsme jeli trajektem (je v ceně) přes jezero na druhou stranu kousek, a pak druhou lodí (také v ceně) přes jezero po délce až k přístavu u občerstvení, stánků se suvenýry atp.
Potom se jde pěšky kolem jezer, je to většinou po rovině ve stínu skal a stromů, není to náročné.
Voda je tak čistá, že vidíte snad i desítky metrů na dno (díky minerálům se tam nedrží sinice apod.).
Nesmí se tam koupat. Jsou tam hejna ryb.
Skrz jezera, která jsou uspořádaná v nízkých kaskádách (některé kaskády jsou zarostlé trávou), vedou zatočená dřevěná mola, vypadá to moc pěkně. Opravdu to stojí za to vidět.
Po cestě je několik vodopádů a na konci jeden obrovský.
Pak se stoupá nahoru (dá se od vodopádu a nebo skrz jeskyni), naskytne se vám úžasný pohled na jezera z výšky, až se tají dech.
Potom jdete k vláčku, který vás odveze zpět na začátek (je v ceně).
Pokud máte čas, opravdu doporučuji se zde stavět, asi nejúžasnější zážitek (co se krajinných scenérií týče) z celého Chorvatska.

Omiš

Pak jsme pokračovali v cestě do Omiše (Gračac – Knin – Sinj – Split – Omiš).
Krajina je tu hodně hornatá, projížděli jsme spoustou tunelů. Silnice kvalitní, jako nová.
Zde jsme původně plánovali se ubytovat v hotelu Brzet, ale když jsme tam přijeli a paní na recepci nám sdělila cenu (nejlevnější varianta 1000 Kč na osobu/den), protočily se nám panenky a s díky jsme odmítli.
Nalevo od hotelu jsme ušli pár kroků a poptali jsme se u soukromníků. První soukromé ubytování nebylo nic moc, takové chudé. Druhé ubytování ob dům vedle se nám již zalíbilo (dva pokoje, kuchyňka, koupelna). Bylo to v přízemí (udělané asi původně z garáže), náležela k tomu i prostorná látkou krytá terasa a místo na parkování hned před vchodem.
Cena 20 euro na den/osobu.
Pláž 5m od vchodu do apartmánu, od pláže nás dělila jen silnice. Lepší pohled z terasy na moře (a z takové blízkosti) jsem v životě neměla.
Majitel nám nabízel ještě klimatizaci za 5 euro/den, tu jsme odmítli, že ušetříme, a pak jsme se v pokojích slušně pekli i v noci.
Majitelé byli celkem komunikativní, párkrát nás pozvali i na štamprli Jen moc neuměli anglicky, česky znali jen pár slov a některá si odvodili z chorvatštiny, zkrátka jsme se s nimi domlouvali víc rukama nohama.
Pláž kamenitá (a byla úzká, její suchá část tak akorát na osušku) a v moři mezi většími kameny ježci, doporučuji boty do vody nebo ploutve s tvrdou podrážkou. Byla tam i sprcha zadarmo.
Moře bylo v půli června nahoře teplé, ale dole strašně studené, krásně čisté, klidné, bez mušlí, vlny malé.
Na jídlo jsme chodili do centra Omiše do jedné pizzerie, zrovna měli pizzu v akci (a byla dobrá), vyšlo to celkem levně. Potraviny jsme nakupovali po cestě do centra Omiše v takové větší samoobsluze (Konzum).
V Omiši jsme objevili i bankomat Komerční banky.

Výlet trajektem na pláž Zlatni Rat

Z Omiše jsme si udělali výlet, pluli jsme trajektem M/B Jure Joskan na pláž Zlatni Rat, cena 200 kun za osobu, byl to celodenní výlet.
Dopoledne nás odvezli lodí na ostrov Brač z druhé strany, než jak jsme na něj koukali z pláže, do přístavu Bol. Na lodi byl džus zadarmo, dostali jsme i oběd (ryba nebo smažený sýr) a láhev červeného vína.
Když nám přinesli jídlo, rackové se mohli zbláznit Kolem lodě jich hlídkovalo celé hejno – čekali, až jim lidé něco hodí.
Z Bolu jsme jeli taxíkem na pláž (40 kun/taxík).
Pláž byla kamenitá, byl to takový poloostrov vystrčený do moře, moře s obrovskými vlnami, dobře jsme se tam vyřádili.
Doporučuju se tam hodně mazat silným krémem na opalování, ať nejste večer jak rajčata (jako kamarádi ).
Z pláže jsme jeli lodí zpět do přístavu (10 kun/osoba). Z přístavu pak trajektem zpět do Omiše.

Makarská Riviera

Po pár dnech jsme pokračovali do Makarské.
V okolí Makarské byly vypálené lesy – holé, popadané stromy, ohořelé od nedávného požáru, vypadalo to docela smutně.
Když jsme hledali ubytování, viděli jsme zajímavý jev – lidé na ulicích řvali na turisty, že mají volno, ať jdou k nim, někteří je sháněli i na motorkách Tady je opravdu bez problému sehnat ubytování, majitelé si vás sami najdou.
Navštívili jsme několik apartmánů, ale nebylo to ono, tak jsme hledali dál.
Vybrali jsme si apartmán o blok (cca 300m) od moře (bohužel moře jsme z terasy neviděli). Bylo to přesně naproti hotelu Biokovka, koukali jsme na něj z terasy.
Luxusní ubytování (oproti tom v Omiši) s obývákem (s gaučem, jídelním stolem, TV), 2mi terasami, 2mi koupelnami, dokonce i s pračkou, na terase gril, prostě paráda. Vše za 78 euro pro 4 osoby na den.
S majitelem jsme se tam dohadovali, špatně nám vrátil peníze a nemohl (nebo záměrně nechtěl?) pořád pochopit, proč chceme vrátit víc. Spočítali jsme mu to i na papíře a pořád tvrdil, že vrátil správně. Pak když viděl, že neustoupíme, tak mu to jako došlo a vrátil nám, co nám patří. Trochu mě to zklamalo, měla jsem z něj podezření, že se nás snažil obrat, zkoušel, jestli si toho všimneme.
Majitelé soukromého ubytování tam mají několika patrové domy, často přistavované, kde se dalo. U každého majitele může bydlet i více skupin lidí, nebo rodin a dokonce by se k jednomu majiteli vešlo i několik rodin s dětmi.

Kolem moře je promenáda se stánky se suvenýry, restauracemi atd., na jejích koncích jsou diskotéky.
Zmrzlina 5 kun/velký kopeček.
Moře zase kamenité, s více ježky, čisté, bez mušlí, s malými vlnami. Pláž velká a lidí hlava na hlavě, šílené.
Sprchy placené, na pláži převlékárny.
O kus dál (cca 2km?) se nachází i nuda pláž a byly tam snad dokonce dvě
Nahoru do kopce cca 200m obchod se smíšeným zbožím Konzum, obchod s pečivem a obchod s cigaretami. Cca 2km Lidl.
Osobně se mi to líbilo víc v Omiši, větší klid, lepší výhled na moře, velká terasa (zde byla terasa malá jedna tak pro dva lidi a druhá tak tak pro 4).
V Makarské mi to přišlo, jako když se procházím po české pláži. Dobře 3/4 lidí tam mluvilo česky nebo slovensky. Úplně mě to fascinovalo.

Dubrovnik

Udělali jsme si ještě výlet do Dubrovniku, to je opevněné město hned u moře, jede se tam na jih přes hranice Bosny a Hercegoviny, na celnici ani nechtěli vidět pasy (ale pro jistotu si je vezměte, netvářili se moc příjemně).
Auto jsme nechali nahoře nad historickým centrem na jednom menším parkovišti (v centru se zaparkovat vůbec nedalo, a když, tak draze), kde ještě byly jakž takž lidové ceny, a do centra jsme šli pěšky.
Sešlapete asi tisíc schodů, je to nekonečné (ale horší to je zpátky).
Centrum je celkem pěkné (i když mě osobně zas tolik neoslnilo, spíš se mi líbily hradby u moře), je tam i přístav. Mají tam park a v jedné jeho části, kterou právě opravovali, měli pěkný bordel, až teda nechutný.
Pár kostelů, do některých vstup za poplatek. Jinak nic moc.
Na většině budov, i na chodníku jsou patrné známky nedávné války – ve zdech jsou díry po kulkách. Na seznam zásahů mají i mapu, kterou najdete viset ve městě.
Jinak vlastně po celém Chorvatsku jsou vidět všude rozbořené opuštěné domy, vybombardované, se stopami po granátech, jiné jsou napůl zbořené a z části opravené, jsou to smutné pozůstatky války.
Vstup na hradby je zpoplatněn – 70 kun. To nám přišlo dost předražené.
Z centra vede nahoru několik úzkých uliček, schody se zdají být dlouhé až do nebe, nekonečné. Až na pár stánků se suvenýry v nich ale nic zajímavého není.
Spíš mi přišlo zajímavé složení turistů – proti nám takoví dost nóbl lidé, a i dost staří lidé (u nás se moc nevidí, že by důchodci cestovali, a když už, tak ne takhle draze oblečení). Je vidět, že Dubrovnik je hodně oblíbené centrum turismu pro lidi z celého světa.
Také jsem si po cestě všimla pozlaceného hotelu Hilton.

Cesta zpět

Po cestě zpět (v neděli ráno) jsme již jeli po dálnici (na Záhřeb), v Chorvatsku mají mýtné brány jako ve Francii, dost jsme se tam načekali, bylo jich několik.
Hned za hranicemi se Slovinskem jsme chytli několika kilometrovou kolonu, trochu jsme čekali, ale docela to jelo. To ti, co jeli v protisměru, to měli o poznání horší, tam byla kolona snad 25km a stála!
Domů jsme dorazili pozdě v noci (asi ve 2h).

Cesta tam i zpět, včetně výletů (benzín, dálniční známky, mýta) – nás vyšla celkem na 6600 Kč na auto – pro 4 lidi, tedy 1650 Kč na osobu. To je hodně slušné.

Závěr

Chorvatsko je krásná, hodně hornatá země (alespoň v té části, kde jsme byli my), určitě stojí za to ji navštívit.
Moře nejčistší ze všech zemí, kde jsem zatím byla. Ale žádné písčité pláže.
Chorvati jsou v pohodě.
Není to tak daleko, ubytování se sežene lehce.
Žádné problémy jsme tam neměli, dovolenou jsme si užili na maximum.
Doporučuji!

Tipy na nejlepší a nejlevnější mapy a průvodce

Kdo by potřeboval vědět víc podrobností, vidět víc fotek, nebo by se rád podělil o vlastní zkušenost, pište do komentářů!